Programa:
Idioma:

Posouzení podle EN 1994-1-1

Norma EN 1994-1-1 se při posudku betonového průřezu vyztuženého ocelovým profilem odvolává na normy EC2 a EC3. Dílčí únosnosti ocelových částí průřezu se tedy počítají podle EN 1993-1-1 a dílčí únosnosti betonových částí podle EN 1992-1-1, resp. EN 1992-2.

Posouzení smyku

Únosnost průřezu ve smyku je dána součtem:

kde:

Vpl,a,Rd

-

návrhová únosnost ocelového průřezu ve smyku

VRd,c

-

smyková únosnost betonové části průřezu

Vpl,a,Rd je dána podle EN 1993-1-1, kap. 6.2.6 vztahem:

kde:

AV

-

smyková plocha ocelového průřezu

fyd

-

návrhová pevnost oceli

VRd,c je dána podle EN 1992-1-1, kap. 6.2 vztahy:

kde:

fck

-

charakteristická hodnota pevnosti betonu v tlaku

k1

-

součinitel s doporučenou hodnotou 0,15

σcp

-

napětí betonu v tlaku

bw

-

šířka průřezu

d

-

výška průřezu

Smyková únosnost se posuzuje podle vztahu:

Hodnota využití je dána výrazem:

Pokud je hodnota využití na smyk vyšší než 50%, počítá se v dalších posudcích na tlak a ohyb s redukovanou hodnotou návrhové pevnosti oceli (1-ρ)fyd na těch částech ocelového průřezu, které přenášejí smyk. Součinitel redukce je dán vztahem

Posouzení tlaku

Únosnost průřezu v tlaku se počítá podle EN 1994-1-1, kap. 6.7.3.2. Únosnost se počítá s vlivem redukce návrhové pevnosti oceli kvůli namáhání smykem. U betonové části průřezu vně ocelového profilu se počítá s redukovanou pevností betonu a v části, kde beton vyplňuje uzavřený průřez, se počítá s plnou hodnotou pevnosti betonu. Únosnsot průřezu v tlaku je počítána následovně:

kde:

Aa

-

plocha ocelového průřezu

ρ

-

součinitel redukce pevnosti oceli vlivem smyku

AV

-

smyková plocha ocelového průřezu

fyd

-

návrhová hodnota pevnosti oceli

A1,c

-

plocha betonu vně ocelového průřezu

A2,c

-

plocha betonu uvnitř ocelového průřezu

fcd

-

návrhová hodnota pevnosti betonu v tlaku

Tlaková únosnost se posuzuje podle vztahu:

Hodnota využití je dána výrazem:

Posouzení ohybu

Únosnost průřezu v ohybu se určuje z interakčního diagramu v souladu s EN 1994-1-1, kap. 6.7.3.2, čl. (5). Mezními hodnotami interakčního diagramu jsou únosnost v tlaku Npl,Rd a únosnost v čistém ohybu Mpl,Rd. Vychází se z předpokladu, že beton nepůsobí v tahu a předpokládá se průběh napětí podle teorie plasticity. Schéma působení napětí pro stanovení momentu Mpl,Rd je znázorněno na obrázku. Na betonové části vně ocelového průřezu se počítá s redukovanou hodnotou pevnosti 0,85*fcd, u betonu uvnitř ocelového průřezu se počítá s plnou pevností fcd. Na částech ocelového průřezu, které přenášejí smyk, se uvažuje redukovaná pevnost oceli (1-ρ)*fyd a na ostatních částech plná pevnost fyd. S pomocí výchozích hodnot Npl,Rd a Mpl,Rd se vypočítá interakční diagram a z něj se pro působící normálovou sílu N stanoví odpovídající hodnota momentové únosnosti Mpl,N,Rd.

Schéma pro stanovení momentové únosnosti Mpl,Rd

Únosnost v ohybu se posuzuje podle vztahu:

Součinitel αM má hodnotu 0,9 pro ocel s mezí kluzu fy < 400 MPa a hodnotu 0,8 pro ocel s mezí kluzu fy ≥ 400 MPa.

Hodnota využití je dána výrazem:

Teste o software GEO5.
Gratuitamente.